Jestli trénujete jen v pohodě, proč čekáte, že zvládnete tlak?

Co když o vašem výkonu pod tlakem nerozhoduje to, jak moc jste připravení, ale na co přesně jste se připravovali? Často slýcháme, že trénink má být místem, kde se učíme, zkoušíme, opravujeme chyby a postupně získáváme jistotu. Je to pravda, ale... pak přijde závod, zkouška nebo prostě něco, na čem nám opravdu záleží. Najednou tam nejsme jen my a dovednosti, které jsme se naučili, případně to, co jsme natrénovali se psem. Najednou máme časový limit, který musíme zvládnout. Jsou tam cizí lidé, rozhodčí, možná někdo, koho obdivujeme, nebo přišel rodič nebo partner s tý, že nás podporí a nebo se zrazu objeví očekávánia, která máme sami od sebe, nebo si myslíme, že je od nás mají ostatní. A výkon najednou neodpovídá tomu, co má člověk – nebo tým člověk a pes – natrénováno. Sportovec, který na tréninku všechno zvládal, najednou podá úplně jiný výkon.

Proč tomu tak je? Možná se sportovec na tréningu zaměřil víc na samotný úkol než na tlak, ve kterém ho bude muset zvládnout. Existuje známý citát připisovaný Archilochovi: "Nevystoupáme na úroveň svých očekávání. Klesneme na úroveň svého tréninku." A právě Michael Jordan je zajímavým příkladem toho, co tahle myšlenka může znamenat v praxi. Jordan byl známý mimořádnou intenzitou, se kterou trénoval. Bývalý asistent trenéra Chicago Bulls Johnny Bach popisoval, že při střeleckém cvičení ve trojicích si Jordan záměrně nevybíral elitní střelce jako Trenta Tuckera, Johna Paxsona nebo Craiga Hodgese. Vybíral si sestavu, se kterou to pro něj bylo náročnější, a se spoluhráči soutěžili i o peníze. Bach přímo říká, že Jordan se tím "nutil střílet pod tlakem" a potřeboval výzvu, například aby porazil Scottieho Pippena. Zmínil také, že spoluhráčům někdy schválně posílal obtížné přihrávky. Chtěl problém, protože dobře věděl, že problém může přijít i v zápase. A to je něco, na co při tréninku často zapomínáme.

Trénujete podmínky, které mohou nastat během závodu? Trénujete jen v ideálních podmínkách a ladíte detaily, nebo do tréninku občas přidáváte i tlak? A pokud sportujete se psem – připravujete ho na to, že kromě samotné sestavy, triků nebo běhu na place na něj bude působit možná ta největší rušivka ze všech - vy sami? Protože umět něco na tréninku ještě automaticky neznamená umět to ve chvíli, kdy se zvýší tep, objeví se nervozita, člověk začne přemýšlet nad výsledkem a hlavou mu proběhne: "Ježiš, hlavně abych nezapomněl ten přechod. Hlavně abych na téhle kartě nezapomněl zastavit." A přesně v tu chvíli už se něco mění.Tlak totiž není jen něco, co se nám "stane v hlavě". Mění naši pozornost, rozhodování i způsob, jakým pracujeme s dovednostmi, které normálně zvládáme automaticky. Proto může být součástí kvalitní přípravy také záměrně a bezpečně dávkovaný tlak. Výzkum Bella, Hardyho a Beattieho z roku 2013 u elitních mladých hráčů kriketu ukázal, že trénink, jehož součástí jsou i tlakové situace, může přispívat k rozvoji mentální odolnosti a schopnosti podat výkon pod tlakem. 

Takže co je vlastně cílem? Cílem je připravit se tak, aby sme tlak, stres, nervozitu dokázali rozpoznat, pojmenovat si ji a dál s nimi pracovat tak, aby jsme predali natrénované dovednosti. A teď otázka pro vás: Kdybyste měli do svého tréninku přidat jednu jedinou situaci, která by lépe napodobila tlak skutečného závodu, co byste změnili?