Jak lépe zvládat emoce
Představ si úplně obyčejné ráno. Sedíš u kávy, ještě nejsi úplně vzhůru a jen tak projíždíš zprávy. Narazíš na nějaký titulek, něco tě zaujme… a během pár vteřin cítíš, jak se ti stáhne břicho a hlava se rozjede. Najednou máš pocit, že ten den bude nějak těžší, i když se ve skutečnosti vůbec nic nezměnilo. A to je přesně ono. Nezměnil se svět kolem tebe, změnil se jen tvůj vnitřní stav. Náš mozek totiž funguje tak, že si neustále vyhodnocuje, co se děje, a snaží se nás na to připravit. Vytváří emoce dopředu, aby nás ochránil nebo nasměroval. Jenže někdy tenhle systém spustí poplach i ve chvíli, kdy to vlastně není potřeba.
Už dávno se říká, že cílem není emoce potlačit nebo se jich zbavit, ale naučit se s nimi zacházet tak, aby nás neovládaly. Emoce samy o sobě nejsou problém, jsou to signály. Problém nastává ve chvíli, kdy jim uvěříme úplně všechno a začneme podle nich hned jednat. Důležité je vědět, že emoce nepřijdou z ničeho nic. Vznikají postupně. Nejprve se něco stane, třeba přijde zpráva nebo si na něco vzpomeneš. Pak se tvoje pozornost zaměří na určitou část té situace, většinou na tu, která tě zasáhne nejvíc. Následně si to nějak vysvětlíš, vytvoříš si v hlavě příběh. A až potom přijde emoce a reakce. Třeba ti někdo napíše: "Potřebujeme si promluvit." Nic víc. A tvoje hlava si hned domyslí, že je problém, že jsi něco pokazila, že tě čeká nepříjemná situace. Tělo na to zareaguje napětím, i když ve skutečnosti ještě vůbec nevíš, o co jde. Ten pocit nevznikl z té zprávy, ale z toho, co jsi si o ní řekla.
A právě tady máš možnost něco změnit. Nemusíš hned dělat velké věci. Stačí malé kroky. Můžeš si třeba omezit věci, které tě zbytečně rozhodí. Když víš, že tě zahlcují zprávy nebo sociální sítě, nastav si, že je budeš sledovat jen jednou denně. Ne proto, že musíš mít pevnou vůli, ale proto, že si tím ulevíš. Když cítíš, že se emoce zvedá, zkus si všimnout, kam míří tvoje pozornost. Většinou se zasekne na tom nejhorším. Zkus ji vědomě přesunout jinam. Třeba na dech nebo na to, co právě děláš. Stačí si dát jeden nádech navíc, než zareaguješ. Pomáhá i to, když si uvědomíš, že ne každá myšlenka je pravda. To, co tě napadne jako první, je jen jedna z možností. Zkus se sama sebe zeptat, jestli to, co si myslíš, je opravdu jisté. Často zjistíš, že existuje i jiný pohled.
A nakonec nezapomeň na to, co přijde potom. Když emoce odezní, většinou jedeme dál, jako by se nic nestalo. Ale tělo si ten pocit ještě nese. Pomůže krátká pauza, projít se, nebo si jen na chvíli sednout a srovnat si myšlenky. Když tohle začneš dělat, postupně se něco změní. Emoce nezmizí, ale přestanou tě tolik ovládat. Začneš jim víc rozumět a zjistíš, že mezi tím, co se stane, a tím, jak zareaguješ, máš prostor. A právě v tom prostoru se dá hodně věcí ovlivnit.
----
Emoce jsou jako vlny – nemůžete je zastavit, ale můžete se na nich naučit surfovat. Pokud máte pocit, že vás vaše pocity často smetou v tu nejmíň vhodnou chvíli, pojďme společně najít vaše vnitřní těžiště. Naučím vás techniky, jak zůstat v klidu tam, kde ostatní panikaří. Začněte svou cestu k emoční svobodě hned teď. Rezervujte si úvodní sezení zdarma!